Ne, ne, Zdeňku, to není svatá Anna, o kterou se společně s manželkou Květou již léta staráte jako o nejbližší sousedku... Za pomoci ředitele trutnovského Muzea Podkrkonoší se mi svatou podařilo identifikovat. Je to Panna Marie z Lourd.
Když jsem před několika lety přijela do Lhoty, velmi jsem se podivila, že na podstavci sochy pod pěknou lípou je obrázek Matky Boží Čenstochovské, neboli fotografie obrazu Panny Marie ze svatostánku v Jasné Hoře v polské Čenstochové. Poznala jsem ji okamžitě podle dvou charkteristických šrámů na pravé tváři (zájemce mohu seznámit s legendou týkající se těch jizev). Kde se ve Lhotě vzala taková polská stopa a dokonce tak výrazná polsko-katolická? Představovala jsem si, že – jak to kdysi bývalo – před válkou šel vesnicí nějaký světoběžník, tulák či vagabund, který prodával nejrůznější předměty, na příklad kovové kohoutky, nůžky i svaté obrázky, které se mohly pověsit v domě. Možná od takového vandráka koupil bohabojný Němec fotografii obrazu z polského svatostánku a připevnil ji na sokl sochy?
O několik let později jsme se v naší hospodě dali do řeči se Zdeňkem i Květou Filipovými. Úplně náhodou jsem se zeptala na sochu i svatý obrázek. A co se ukázalo? Matku Boží Čenstochovskou tam dala Květa osobně! A to nikoliv před vojnou, ale někdy v 80 či 90 letech. Přesně si to již nepamatovala. Manželé, majitelé víkendové chatky za hasičskou zbrojnicí, se o sochu pod lípou starali, opravovali a natírali její oplocení, Květa zapalovala u sochy svíčky, dávala květiny do vázy...
- Říkala jsem si, že na podstavec by se hodil nějaký svatý obrázek. Ale kde ho vzít? Napadlo mne, že třeba kolegyně v práci, Polky, mohly by něco takového mít. A skutečně, daly mi tu fotografii, která tam visí dodnes – vypráví Květa. A na otázku, proč to dělají, odpověděl Zdeněk: „Někdo to vybudoval, staral se, vložil do toho práci, řezbář svůj um... „Myslím, že zasluhuje za to úctu a zachování toho dědictví”. Přiznávám, že mi zaimponoval.
Socha představuje Pannu Marii z Lourd, francouzského poutního místa, kterou nechali vytvořit roku 1904 tehdejší obyvatelé Lhoty Anna a Robert Hartelovi. Nápis nacházející se na zadní straně soklu je již málo čitelný, ale slovo „Anna” se ještě přečíst dá. Určitě proto si Zdeněk celé roky myslel, že se jedná o vyobrazení svaté Anny. Z jakého důvodu rodina Hartlových financovala realizaci sochy? Možná se to někdy dovím. Děkuji panu Vlastimilovi Málkovi, řediteli trutnovského muzea za zaslání fragmentu z nejnovější publikace Muzea Podkrkonoší týkajícího se naší lhotecké Panny Marie.
Marlena Kovařík
FOT. Marlena Kovařík
Scan - Muzeum Podkrkonoší/Vlastimil Málek
