Lhotecké střípky

Hřbitovní zeď a hlavně budova márnice na hřbitově ve Lhotě u Trutnova prošla kompletní rekonstrukcí. Práce začaly v říjnu loňského roku a skončily v tomto roce. Opravy vyšly na 2,7 milionu korun.

Četli jste někdy, co je o naši Lhotě u Trutnova napsáno v české Wikipedii? Tady je odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lhota_(Trutnov). Po přečtení si asi sami řeknete že (upřímně řečeno) „nic moc”. Hlavní důraz té, jak to říci jinak, než encyklpedické, čili krátké a konkrétní informaci je kladen na náš lhotecký parovod. Skutečně, žádným způsobem se nedá ukrýt, že parovod existuje, zejména na podzim, kdy opadá listí, které se ho přes léto snaží s větším či menším úspěchem zamaskovat.

V supermarketu ji nekoupíte! Na jaře je nejlepší období pro sběr divoce rostoucí pažizky, protože později zanikne ve vysoké trávě. A je to třeba, protože voní a chutná mnohem intenzivněji, než pažitka v květináčcích ze supermarketu. Samo zdraví! A máme ho tady v okolí opravdu dost.

Kdo se procházel ještě v minulém roce okolo lhoteckého hřbitova, si určitě všiml mechu na střeše márnice a rozbitých oken. Vypadalo to, že střecha každou chvíli spadne. Naštěstí město na na naši památku nezapomělo. Práce na rekonstrukci márnice se začaly v loňském prosinci, nyní, na jaře, budou pokračovat.

Ne, ne, Zdeňku, to není svatá Anna, o kterou se společně s manželkou Květou již léta staráte jako o nejbližší sousedku... Za pomoci ředitele trutnovského Muzea Podkrkonoší se mi svatou podařilo identifikovat. Je to Panna Marie z Lourd.

Není a nebyla hospoda jako hospoda! Jak jinak začít galerii lhoteckých střípků, než historickou pohlednicí, na které je zobrazena jedna z původních lhoteckých hospod. Patřila jistému Franci Patzeltovi. Není to samozřejmě ta naše, jejíž zachování pro potřeby obyvatel Lhoty bylo hlavním důvodem založení našeho spolku, ale stála pravděpodobně hodně blízko hospody současné.